/
  • Streaming + Download

    Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality download in MP3, FLAC and more.

      100 CZK  or more

     

  • Full Digital Discography

    Get all 6 Sdružení rodičů a přátel RoPy releases available on Bandcamp and save 50%.

    Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality downloads of 7777, Dlask, Září, Je mi nádherně, Tak mladí a už tak slavní, and SRPR-MOTTO-XMRN. , and , .

      250 CZK or more (50% OFF)

     

1.
06:55
Karel Chudoba nosil o tři čísla větší béžový punčocháče Většinu dne strávil schovaný pod klavírem Špatně vyslovoval, ale zajímalo ho, jak se věci jmenují Občas se odvážil vylézt a zeptal se někoho Jak se nemuješ? Začli jsme se smát Viděli jsme, jak se mu po punčocháčích rozlila tmavá skvrna A Karel Chudoba se běžel schovat pod klavír Byli jsme děti Byli jsme děti a k svačině jsme pili čaj s mlíkem Bylo podzimní odpoledne a v herně se ozvala rána Do skleněný výplně dveří na zahradu narazil pták Když jsme k němu přiběhli, ještě se klepal Ale za chvíli umřel Rozhodli jsme se, že ho pohřbíme na pískovišti Chtěli jsme mu na hrob něco napsat, ale nevěděli jsme co Nakonec jsme vymysleli nápis "Spi sladce ptáku" Ale pak přiběhl Karel Chudoba a řekl, že ten pták se nemuje dlask
2.
02:29
Co je to za divný město Vždycky, když se vzbudím Tak je tu tma Vstanu a chodím městem S rukama před sebou A když do tebe vrazím Tak se ptám Mohla bys chodit se mnou Mohla bys chodit se mnou Mohla bys se mnou chodit V tomhle divným městě Co je to za divnej pokoj Vždycky, když se vzbudím Hraje tu hudba Vstanu a otočím se Na tvoji stranu postele A když tě tam vidím Tak se ptám Mohla bys se mnou spát Mohla bys se mnou spát Mohla bys spát se mnou V tomhle divným pokoji Co je to za divnej hotel Vždycky, když sem přijdu Tak je tu plno Na chodbách davy lidí Všichni koukaj dolu Beru si dopisní papír A píšu tam Mohla bys se mnou bydlet Mohla bys se mnou bydlet Mohla bys se mnou bydlet V tomhle divným hotelu Co je to za divný město Vždycky, když se vzbudím Tak je tu tma Vstanu a chodím městem S rukama před sebou A když do tebe vrazím Tak se ptám Mohla bys chodit se mnou Mohla bys chodit se mnou Mohla bys se mnou chodit V tomhle divným městě
3.
06:31
Věci se daly do pohybu Jiným směrem, než jsi čekal Hledáš ve starým zápisníku Stránky jsou hodně rozmazaný Bojíš se, co se dočteš Vzpomínáš, žes byl dost špatnej Píšeš, že bys ji chtěl milovat Milovat Ale že milovat je oxymoron Věci se sekly v mrtvým bodě Tohles už někdy musel zažít Musí bejt nějakej snadnej způsob Ale ty nevíš Vzpomínáš, žes byl dost špatnej Pořád jsi ji chtěl vomrdat Ale vomrdat je oxymoron
4.
04:08
Miroslav otvírá oči Obraz je temný a černobílý Větrák se pomalu točí Větrák se pomalu točí Mraky prachu padaj k zemi Písek skřípe mezi zuby A pot se lepí na košili A pot se lepí na košili Miroslav není překvapený Netušil odkud a kdy Ale věděl, že jednou to přijde Věděl, že jednou ... Nádobí se dneska už od rána Chovalo nějak divně Měl si dát větší pozor Měl si dát větší pozor Znáš to, když něco v dálce cinkne Ty přijdeš do kuchyně a nic Jen ticho, co se dá krájet Jen ticho, co se dá krájet Obraz je temný a černobílý Miroslav zavírá oči Miroslav myslí na nádobí Miroslav myslí na nádobí Vzkažte nádobí, že se nezlobím Vzkažte nádobí, že se nezlobím
5.
03:16
Nejkrásnější jsi byla na konci Svýho anorektickýho období Prohlížím si fotky tvejch rukou Ruce byly vždycky stejný I když jsi měnila podoby Nech mě, nech mě, nech mě bejt Nešahej na mě těma rukama Nech mě, nech mě, nech mě bejt Nešahej na mě těma rukama ... Nejlepší to bylo uprostřed Tvý manický fáze Co všechno jsi zvládla těma rukama Ruce byly vždycky stejný Ruce, ty mi budou scházet Nech mě, nech mě, nech mě bejt Nešahej na mě těma rukama Nech mě, nech mě, nech mě bejt Nešahej na mě těma rukama ... A nejhorší to bylo na začátku Tvýho jungiánskýho studia Už si na to moc nevzpomínám Jenom ty ruce vždycky stejný Ruce byly vždycky stejný I když už jsi tu nebyla Nech mě, nech mě, nech mě bejt Nešahej na mě těma rukama Nech mě, nech mě, nech mě bejt Nešahej na mě těma rukama ...
6.
06:46
Jak dlouho To trvá Než otevřeš oči Směrem, kterým stojím Jak dlouho To trvá Než zavřu oči A uvidím tam jinou
7.
04:31
Normálně by odešel Všechno by muselo mít svůj řád Okno s výhledem na moře Kde ženy rybářů šijí šátky Na molu by stál muž s houslemi Vyšitý v pravém dolním rohu Jak bere celý záliv do ruky Všechno by muselo mít svůj řád Proto by nepřišel, ale odešel Je stále těžší udržet rovnováhu Hudba z různých úrovní nabývá na síle Člověk se snaží vzepřít ocasem Ale kámen je příliš hladký Zelené přísavky na prstech povolují Tak člověk uvolní svaly A nechá své tělo ať padá Zdá se mu o změně měřítka Zdá se mu, že je jehla, co si bodl do nohy Pomalu pluje krevním řečištěm Lehá si a snaží se skoro nedýchat Stejně se přískoky blíží k cíli Je-li tedy změna jediným významem Pak měřítko ztrácí svůj význam Zdá se mu, že to někdo vypráví Zdá se mu, že se probudí Je stále těžší udržet rovnováhu Hudba z různých úrovní nabývá na síle Člověk se snaží vzepřít ocasem Ale kámen je příliš hladký Zelené přísavky na prstech povolují Tak člověk uvolní svaly A nechá své tělo ať padá Připomínáte mi mou dávnou lásku Jezdil jsem od ní noční tramvají Cítil jsem obdiv k duševním nemocem Je to jako cesta, nerad cestuju sám Nemusíte být smutná, napsal jsem o tom O vzdáleném městě, kde často pršelo V té povídce kolem vás létají motýli Vidím vaše prsty na klávesách Ale neslyším, jestli něco hrajete
8.
02:47
Soused má u dveří boty Boty svý mrtvý matky V hrobě se necítí dobře Tak kdyby se chtěla vrátit Sousedka v garsonce v přízemí Celou noc řinčí řetězy Před tejdnem řinčet přestala A nikdo tam nechce jít zazvonit Soused, co nemá rád lidi Sedává v županu u okna Dívá se dolu a píše seznamy Na čtverečkovanej papír Soused z pátýho patra Je pes, co nemůže na nohy Ve sklepě čuchá k jedu na krysy A ne a ne ho sežrat Soused, co nemá rád lidi Se zvedá od svýho okna Ještě je přepíše načisto do knihy A seznamy budou hotový
9.
06:35
Tohle je moje sbírka nedopitejch lahví Pomalu se na nich usazuje prach Poslední dobou nějak nemám čas pít Tohle je moje květina na okně Je sice do dvora, ale daří se jí celkem dobře Vědělas, že i kaktusy se musej zalejvat Není to tvoje vina Touhle dobou jsem obvykle sám Není to tvoje vina Touhle dobou jsem obvykle sám V koupelně je náplast na kuří oka Brufen, dva tripy a zubní pasta Vyber si klidně na co máš chuť Bylo by hezký, kdybysme skončili najednou Ale možná je to takhle nakonec lepší Až ráno půjdeš, tak stačí jenom zabouchnout Není to tvoje vina Touhle dobou jsem obvykle sám Není to tvoje vina Touhle dobou jsem obvykle sám
10.
02:31
Dlouho jsem hledal Už je to vpořádku Dlouho jsem bloudil Už je to vpořádku Teď už nic nehledám Už je to vpořádku Ne, že bych našel Už je to vpořádku Ale už je to vpořádku Všechno je vpořádku Neříkat lidem Nic se ti nelíbí Co se ti nelíbí Nic se ti nelíbí Hlavně neříkat lidem Nic se ti nelíbí Co nemáš rád Nic se ti nelíbí Hlavně nedělat ukvapený závěry Žádnej závěr není dost ukvapenej Dlouho jsem hledal Už je to vpořádku Dlouho jsem bloudil Už je to vpořádku Teď už nic nehledám Už je to vpořádku Ne, že bych našel Už je to vpořádku Ale už je to vpořádku Všechno je vpořádku

about

... Různé špílce a finesy pak ústrojně zapadají do celého rámce a přes určitou hitovost tu de facto nenajdeme průhledné podbízení se. Dokonce i ta sprostá slova působí v daném kontextu mnohem ležérněji než na předchozích dílech ...
P. Slabý, UNI 3/2010

credits

released December 18, 2009

music: SRPR
lyrics: Roman Neruda
sound: Ondřej Ježek (JáMor)

license

all rights reserved

tags

about

Sdružení rodičů a přátel RoPy Hlavní město Praha, Czech Republic

Since the very morning today,
The dishes acted kind of funny.

contact / help

Contact Sdružení rodičů a přátel RoPy

Streaming and
Download help

Redeem code

Report this album or account

If you like Sdružení rodičů a přátel RoPy, you may also like: